Krkounovy žirafy
Konrád Barbora byl malý velký muž. Po otci Ital, matka byla Němka. Narodil se v Alžíru a žil v České republice. Měl krátké zavalité tělo, které bez krku přecházelo v oválnou nesouměrnou hlavu. V případě potřeby mu nešlo jít po krku. Vždy obdivoval vše velké, vysoké, štíhlé a rychlé. Přesný opak toho, co byl on sám. Věnoval se chovu žiraf. Jejich genetice. Často byl zván jako expert do zoologických zahrad po Evropě. Vedl obsáhlé polemiky s odborníky i laiky, účastnil se vědeckých přednášek, kde hlavním tématem bylo rozmnožování žiraf. Byl posedlý hypotézou, že má význam pářit pouze žirafy s nejdelšími krky. Jeho bonmot, že k žirafě patří dlouhý krk, jako k velbloudovi hrby, se stal proslulý.
Nikdo už nevěděl, kde vznikla jeho přezdívka Krkoun. Částečně to bylo posměšné, částečně to byla jeho obchodní značka. Ve smyslu, chcete mít v ZOO žirafy s nejdelšími krky? Řekněte Krkounovi. Moderní chov žiraf, říkal Krkoun, je založen na genetice. Samice si vybírají samce s nejdelšími krky. A tomu je potřeba pomoci. Vedl evidenci chovu, přeměřoval krky žiraf v evropských zoologických zahradách i ve volné přírodě. K tomu měl desítky spolupracovníků po celé Africe, kteří mu zajišťovali přísun nových kusů. Samozřejmě s nejdelšími krky.
Založil Svaz dovozců žiraf. Psal učebnice zoologie o zákonitostech moderního chovu. Vše vycházelo z jeho vlastní zkušenosti.
Dokázal poradit i se stavbou výběhů, zejména s výškou plotů. Protože ty bylo, za těch 30 let vlivu Konráda Barbory na chov žiraf v zajetí, potřeba zvyšovat.
Ale na něco zapomněl.
Jak si samice vybíraly samce s nejdelšími krky (nebo jim bylo páření určeno), tak se postupně žirafy zvyšovaly, až jedna generace nedovedla ohnout dlouhý krk k větvím stromů. A zemřely hladem.
Byl to tragický přelom v životě Krkouna. Byl nucen opustit vědecká kolbiště a sekretariáty ředitelů ZOO. Vědecké časopisy ho odmítaly zveřejňovat. Pouze Blesk a AHA ho tiskly.
Škody byly nedozírné, hromadná žaloba zoologických zahrad se bude projednávat u Evropského soudního dvora.
„Máte právo na obhajobu,“ uslyší obžalovaný Konrád Barbora zvaný Krkoun při prvním jednání soudu na počátku roku 2025. Jeho život ztratil smysl. Někdejší hrdina stojí v soudní místnosti v skleněné kleci jako válečný zločinec. Klec je poměrně nízká. Stačí.
4. 1. 2025
Jiří Petrů